Od modelu k řízenému provozu

Je pátek odpoledne a technik při termografické kontrole objeví přehřátý jistič v rozvodně vedle výrobní linky. Samotná fotografie nálezu ani jeho umístění ve 3D modelu ale problém nevyřeší. Rozhodující je, zda se informace okamžitě promění v konkrétní a řízený zásah.
Právě v tom spočívá rozdíl mezi pouhým digitálním modelem a skutečným provozním digitálním dvojčetem.
Výrobní závod nefunguje jako soubor oddělených částí. Výrobní technologie jsou závislé na dodávkách elektrické energie, chlazení, stlačeného vzduchu, vzduchotechnice i technickém stavu budov. Porucha infrastruktury proto může zastavit výrobu stejně jako závada samotného výrobního zařízení.
Digitální dvojče musí propojit fyzická aktiva s jejich dokumentací, technickým stavem, historií, odpovědnostmi a provozními procesy. Z každého nálezu by měla vzniknout jasná posloupnost:

Nález → zařízení → priorita → odpovědná osoba → požadavek → zásah → výsledek → historie.

Základem je společná digitální provozní páteř, nad kterou mohou pracovat výroba, údržba, facility management, externí servisní společnosti i vedení podniku. Postupně ji lze rozšiřovat o data z IoT, BMS, energetiky, diagnostiky, BIM nebo 3D modelů.
Podnik přitom nemusí digitalizovat celý závod najednou. Smysluplné je začít u kritických zařízení a procesů, jejichž selhání způsobuje největší provozní nebo finanční dopady. Každý další krok pak může stavět na stejném datovém a procesním základu.
Celý článek ukazuje, jak propojit výrobní údržbu, facility management, provozní data a práci techniků do jednoho řízeného prostředí.

Přečíst celý článek na webu EASY FM

Autor: Ing. Ondřej Antoš, EASY FM s.r.o.