Světový den údržby je právě dnes - 9.6.2023.

Počínaje letoškem je devátý červen Světovým dnem údržby (Global Maintenance Day).

Připomínáme si neviditelnou hodnotu, kterou údržba a asset management přináší naší společnosti. Proč neviditelnou?

Dobrá údržba totiž není vidět - bereme ji jako samozřejmost. Zvykli jsme si na non-stop fungující stroje ve výrobě, rovné dálnice bez děr a výmolů, vlaky, které nás rychle a bez nehody dopraví po kolejích do vzdálených měst. Jako “obyčejní” lidé si na údržbu vzpomeneme teprve když něco samozřejmého nefunguje, dojde k poruše, která omezí náš osobní komfort, zhorší firemní efektivitu nebo dokonce ohrozí bezpečnost. Připojte se také ke Světovému dni údržby - nejlépe efektivní investicí do zlepšení procesů a systému údržby - vyplatí se to.

Údržba napříč obory a technologiemi, v malých i velkých organizacích, u nás, v Evropě ale i celosvětově, se v současnosti potýká se čtyřmi velkými výzvami: Digitalizací, Dožívajícími aktivy, Demografií a Dekarbonizací. Tato 4D ostatně zmiňuje i Mark Haarman, autor řady knih o “Value Driven Maintenance”.

Digitalizace už dlouhou dobu hýbá firmami i odbornými konferencemi nejen v Evropě i ve světě. Podstata digitalizace je poměrně prostá: pokrýt všechny firemní procesy (a v údržbářské oblasti tedy všechny procesy údržby a asset managementu) vhodnými informačními systémy a nástroji, které jsou vzájemně datově propojené. Je přitom překvapivé, že tuto jednoduchou podmínku řada organizací ani v dnešní době nesplňuje. Je ve vaší firmě řízen proces údržby vhodným (nikoliv “drahým”) informačním systémem? Existují zakázky, pracovní příkazy údržby? Eviduje se na jednotlivé zakázky spotřeba materiálu, hodiny práce interní údržby a práce externích firem? Pokud je vaše odpověď “ano, samozřejmě”, jste na tom dobře - ale ne všichni mohou odpovědět kladně. Digitalizace reálně probíhá už desítky let, bylo by však pošetilé tuto transformaci považovat za ukončenou.

Dožívající aktiva jsou skrytou hrozbou průmyslu a infrastruktury nejen u nás, ale i v rozvinutých průmyslových zemích Evropy, kde bychom to možná nečekali. Například v Nizozemí má téměř polovina technologií v sektoru Oil&Gas zbývající životnost zařízení (Remaining Useful Life) menší než 10 let! U evropských farmaceutických výrobců je 75 % zařízení starší 20 let. Nepřipouštíme si - a do důsledku neuvědomujeme - jak moc práce a CAPEXů budeme muset vynaložit na údržbu, obnovu a reinvestice do všech stárnoucích výrobních zařízení, dopravní infrastruktury, ale i v dalších oblastech.

Demografie je v různých podobách v údržbě diskutována již řadu let: starší zkušený personál údržby odchází a mladý nepřichází. A pokud ano, tak úroveň údržbářských dovedností a zručnosti nováčků je významně nižší, než na co jsme byli zvyklí. Práce, které byly nanormovány před deseti lety najednou mladému týmu trvají výrazně déle - a to vede například k tomu, že tým údržby nestíhá všechny preventivky. 

Z nastupující Generace Z se rekrutují naši noví kolegové v týmech údržby. Narodili se do digitálního světa, vyrůstali v době internetu, někteří i s chytrým telefonem v ruce. Jsou zvyklí pracovat s informačními technologiemi. Nedívají se na televizi. A co je důležité - získávají informace prostřednictvím videa, nikoliv textu. To má zásadní dopad na praxi údržby: musíme se připravit na to, že pracovníci Generace Z nebudou efektivní ve čtení manuálů a porozumnění textu. Ocení spíše návody, instrukce a školení provedené formou videí, která budou sledovat na jakémkoliv zařízení - smartphonu, tabletu, počítači nebo v AR brýlích.

Dekarbonizace prostupuje všemi oblastmi průmyslu: výměny starých (nejen výrobních) technologií za efektivnější a bezemisní, přechod k “zeleným” médiím, palivům a obnovitelným zdrojům energie, příklon k elektromobilitě - tyto trendy způsobí významné změny napříč průmyslem, výrobou - i v samotné údržbě. Už jen povinnost reportingu uhlíkové stopy (CSRD) připraví mnohým z nás horké chvilky. Snažíme se naplňovat 17 cílů udržitelnosti OSN, výzvu Fit for 55, automobilový průmysl řeší odklon od spalovacích motorů a fosilních paliv. Výrobci náhradních dílů dnes nabízí různé formy recyklace, repasí a remanufacturingu (například remanufacturing ložisek od SKF, repase motorů a robotů ABB) a snaží se tak realizovat výzvu Right to Repair a přispět k cirkularitě ekonomiky.

Dekarbonizace a zelená, cirkulární ekonomika nejsou pro údržbu ale jenom problémy, jsou dost možná také řešením a odpovědí na výše zmíněné výzvy Demografie a Dožívajících aktiv. Právě pro mladou generaci, pro údržbu “problematickou” generaci Z, je totiž zelená ekonomika smyslem života a silnou motivací zapojit se do digitalizovaných procesů asset managementu a údržby a přispět tak k záchraně planety Země a zachování života na ní alespoň v podobě, jaký známe dnes - a v lepším případě jak si jej my starší pamatujeme z dětství.

Tomáš Hladík, ČSPÚ & Logio